01-Autorský šperk
11-Hlavy
02-Kovaná plastika
10-Kinetická plastika
06-Užité umění
04-Objekty
12-Gravitační kaligrafie
03-Malé slepotisky A5
05-Reliéfní grafika
13-Reliéfní lepty
07-Kovářský ateliér





08-Prodej

JAROSLAV VÁLEK

Jaroslav Válek, narozen 1954 v Uherském Hradišti, vyrůstal v prostředí s kovářskou rodinnou tradicí. Po vystudování SPŠ strojní pracoval jako umělecký kovář u Družstva kovářů v Praze. Pro počátky jeho vlastní tvorby mělo velký význam seznámení se se sochařem Karlem Neprašem, po roce 1989 profesorem na Akademii výtvarných umění.

Členství v ABANĚ (Artist-Blacksmiths´ Association of North America) mu umožnilo navštívit USA a stáž u sochaře Leonarda Ursa a Alberta Paleyho (Rochester, NY). Také seznámení se s dílem amerických sochařů Davida Smithe a Alexandra Caldera vedlo k ujasnění si vlastní cesty a zároveň možností, které skýtá ocel jako hlavní materiál pro jeho práci. Naturelu Jaroslava Válka vyhovuje modernistický (bauhausovský) přístup k umění vyznávající kreativitu, originalitu a věrnost materiálu.

Stěžejní matérií Jaroslava Válka je tedy „železo“, které nabízí neomezené možnosti práce s tvarem a jeho povrchem pokrytým rzí, barevnými kysličníky či zrcadlovým leskem u nerezových ocelí.

Jelikož na počátku cesty sférou umění bylo kvalitně zvládnuté řemeslo, význačnou částí Válkovy tvorby je figurální kovaná plastika s tématy lidské tragikomedie, kterou vstoupil do povědomí příznivců svého výtvarného projevu. Směřuje však ke stále minimalističtějším formám, v nichž je stěžejním tématem jeho nefigurálních soch konfrontace geometrického tvaru s deformací, tedy vesmírný řád uspořádanosti proti věčnému chaosu člověka. Tyto výtvarné principy užívá taktéž u svých šperků z nerezové oceli.

Při povrchové úpravě kovových plastik a objektů využívá fyzikálně-chemickou techniku, jejímž výsledkem je hloubkově narušený povrch kovu jevící se ve strojírenství jako neblaze proslulý jev zvaný kavitace.

Užitím kavitážního leptu přes lakový kryt na ocelovém plechu vznikají grafické desky s výrazně hlubokou linií proleptané kresby. Tyto plechy užívá na grafickou techniku slepotisku či barevných reliéfních tisků majících charakter monotypu.

Ústředními náměty Válkových grafických listů jsou minimalistická témata odvozená z přírody, která ve svém důsledku vedou až k abstraktnímu pojetí, jež mikro a makro svět skýtá.

Za grafické listy provedené touto technikou obdržel Jaroslav Válek na Bienále grafiky Grafix-Břeclav 2003 konaném pod záštitou Moravské galerie Brno.

Jeho práce v kovu jsou zastoupeny hlavně v soukromých sbírkách doma i v zahraničí. V průběhu let se zúčastnil mnoha výstav uspořádal více něž desítku výstav autorských.

Pracoval na interiérech pro starokatolickou církev, zhotovil rovněž insignie biskupa této církve. Je autorem cen, které každoročně udílí Asociace českých filmových klubů na Letní filmové škole v Uherském Hradišti a také ceny, kterou tato asociace udílí za nejlepší český film roku. Vytvořil také cenu diváků Alfréda Radoka. Pražská galerie Vltavín, se kterou léta spolupracuje, vydala také monografii mapující 25 let jeho výtvarné činnosti (Chalupa, J.: Jaroslav Válek. Železo a papír. Praha, Vltavín 2003.).


Kontakt:
Jaroslav Válek, Partyzánská 914, 698 01 Veselí nad Moravou
mobil: +420 730 102 068
e-mail: j.valek@centrum.cz